Odlovy el. agregátem na Ratibořském potoce

Dne 25. května 2026 byl proveden ichtyologický průzkum  Ratibořského potoka v úseku mezi stávající silnicí I/6  a pracovním polem nově budované dálnice. Monitoring byl prováděn na základě zadání Ředitelství silnic a dálnic s. p. ŘSD má za povinnost, vyplývající z EIA a ze stavebního povolení, provést na některých tocích v trase budoucí D6 monitoring ichtyofauny před zahájením, v průběhu a po dokončení stavby. Monitoring se provádí jednou ročně prolovením cca 100 m dlouhého úseku v místě stavby, zahrnuje určení odchycených jedinců ryb a mihulí a jejich změření.

Ratibořský potok je levostranným přítokem říčky Střely. Pramení ve vojenském újezdu Hradiště v loukách nad rybníkem Ovčárna přibližně 1,5 kilometru západně od vrchu Hradiště. Po zhruba 17 kilometrech toku se vlévá do Střely v prostoru vodní nádrže Žlutice, místo jeho původního soutoku dnes leží pod hladinou přehrady. Průměrný průtok u ústí činí přibližně 0,2 m³/s, což z něj činí druhý nejvýznamnější přítok žlutické nádrže. Z rybářského hlediska spadá dolní část toku do pstruhového revíru Střela 5B, který zahrnuje přítoky vodní nádrže Žlutice. Horní úsek Ratibořského potoka, ve vojenském prostoru, není součástí revíru. Celý revír je veden jako chovný, lov ryb je zde zakázán.

Téměř celý sledovaný úsek Ratibořského potoka u osady Herstošice, má přirozený charakter koryta a lemuje jej vzrostlý přirozený břehový porost s četnými vývraty a větvemi zasahujícími do potoka. Ze zajímavějších rostlin se zde vyskytuje jedovatý a zvláště chráněný  oměj pestrý (Aconitum varieagatum). Střídají se zde velmi mělké proudné úseky s tůněmi, jejich hloubka dosahuje více než jednoho metru. Stav vody v době lovu byl normální, voda byla čirá bez zákalu. Celkem se však povedlo na celém 100 úseku odchytit pouze dva jedince ryb – samečka střevle potoční (Phoxinus phoxinus), s pestrým zbarvením charakteristickým pro dobu tření, a – střevličku východní (Pseudorasbora parva), nepůvodní invazní druh. Výskyt mihulí nebyl zaznamenán.

Nejzajímavější informací celého průzkumu není ani tak nález zákonem zvláště chráněné střevle potoční, ale především zaznamenaná extrémně nízká početnost ryb v tomto morfologicky zachovalém potoce s dostatečným množstvím úkrytů. Lovný aparát fungoval bez závad, ostatně uloveno  bylo také velké množství larev jepic, několik jedinců skokana hnědého (Rana temporaria) a zachycen byl i jeden jedinec čolka velkého (Triturus cristatus). Na základě jednorázového průzkumu samozřejmě nelze jednoznačně určit příčinu takto nízké populační hustoty ryb. Na vině může být například predace nebo migrační bariera (průtočný rybník níže po toku). Jednou z možných příčin může být i výrazné kolísání průtoků a zhoršování kyslíkových poměrů během letních období sucha. Tyto hypotézy by však bylo třeba ověřit dalším sledováním.“

RNDr. Jan Matějů, Ph.D.