Výsledky dlouhodobého monitoringu stavu toků na základě populací ryb na revírech Západočeského územního svazu ČRS v letech 2013–2024

Stejně jako v minulých letech, i letos budou na některých revírech probíhat kontrolní odlovy elektrickým agregátem, které provádějí zkušení hydrobiologové státního podniku Povodí Vltavy v rámci sledování kvality vod. Monitoring rybích společenstev je jedním z ukazatelů tzv. ekologického stavu toků, což je v podstatě posouzení, zda prostředí potoka či řeky splňuje podmínky pro život „původních″ živočichů i rostlin. Porovnáním skladby rybí obsádky řeky či potoka se společenstvem ryb, které by se v toku měly za přirozených podmínek vyskytovat a rozmnožovat, je pak možné určit míru ovlivnění lidskou činností. U toků s nevyhovujícím  ekologickým stavem pak správci toků zjišťují, co je příčinou jeho poškození a zda je možné kvalitu prostředí potoka či řeky zlepšit. Následující článek přináší souhrn výsledků hodnocení ekologického stavu podle ryb na tocích spravovaných Západočeským územním svazem ČRS (ZÚS ČRS).

Vzhledem k obrovskému množství potoků a řek je pro účely hodnocení říční systém nejen u nás, ale i v celé Evropě, rozdělen na tzv. „vodní útvary″. Vodní útvar zahrnuje povodí hlavního „páteřního“ toku (nebo jeho částí v případě větších řek) včetně jeho drobných přítoků. Na hlavních tocích vodních útvarů se pak provádí na vybraných úsecích řeky vzorkování, včetně odlovů ryb, a to v několikaletých intervalech z důvodu zpřesnění výsledků a sledování dlouhodobého vývoje. Kvůli velkému množství vysazovaných ryb je stav toků podle rybího společenstva v ČR posuzován pouze na základě množství a druhové skladby rybího plůdku. Tímto způsobem lze zjistit i přítomnost druhů, které jsou v dospělosti agregátem těžko ulovitelné a navíc je tak možné určit, kterým druhům prostředí řeky vyhovuje natolik, že se zde mohou rozmnožovat. 

Při vlastním odlovu je zjišťován počet jednotlivých druhů ryb v kategorii 0+ (plůdek, tohoroční ryby), pro přehled o lokalitě je také zaznamenáván druh a počet všech starších ryb. Ulovené ryby jsou identifikovány a počítány přímo po ulovení na místě v síti a jsou ihned vraceny zpět do toku mimo dosah elektrického pole. Ryby nejsou měřeny ani váženy, potřeba manipulace s nimi je tak minimální a přežití ryb včetně plůdku je prakticky 100 %.

 Podle výsledků je pak na základě různých parametrů (jako je podíl původních druhů, proudomilných i invazních druhů, celkového množství ryb atd.) vypočítána hodnota indexu, podle kterého je tok zařazen do jedné z pěti kategorií ekologického stavu podle stupně ovlivnění lidskou činností. Hlavním cílem Rámcové směrnice o vodách je dosažení minimálně tzv. „dobrého“ ekologického stavu všech útvarů povrchových a podzemních vod, tj. druhé z pěti hodnotících kategorií.

Tab.1: Kategorie ekologického stavu a jejich definice podle skladby rybího společenstva toku

 

Státní podnik Povodí Vltavy monitoruje stav populací ryb na revírech ZÚS ČRS celkem na 53 lokalitách, tedy monitorovaných profilech vodních útvarů. Protože větší toky jsou rozdělené na více vodních útvarů, jsou některé řeky vzorkovány na více lokalitách. Celkem je tedy sledováno 40 vodních toků v rámci 43 revírů ČRS.

 

 

V letech 2013 až 2014 proběhly na většině monitorovaných toků odlovy opakovaně po několika letech, většina profilů byla vzorkována více než 2x, pouze na 6 ti lokalitách byl proveden pouze  jeden odlov.

Celkem vzorkovaných lokalit – profilů na území ZÚS ČRS: 53

Vzorkováno vodních toků: 40

Počet revírů, na kterých se odlovy provádí: 43

Počet odlovů v letech 2013 – 2024 na jednotlivých profilech: 4x (6 profilů)

                                                                                       3x (19 profilů)

                                                                                       2x (22 profilů)

                                                                                       1x (6 profilů)

 

Jak bylo popsáno výše, výsledky vzorkování v jednotlivých letech jsou tedy vyjadřovány jako ekologický stav (ES) třídy 1–5.  Protože výsledná třída nevychází vždy stejně, bylo pro účely celkového vyhodnocení stavu vodních útvarů použita hodnota mediánu, tedy prostřední hodnoty z výsledků z jednotlivých let (pokud byl např. jeden profil vzorkován 4x a ekologický stav vyšel 3x v kategorii DOBRÝ a 1x v kategorii POŠKOZENÝ, je za celkový výsledek považován stav DOBRÝ). 

Obr. 1: Rozdělení říční sítě na území spravovaném státním podnikem Povodí Vltavy na vodní útvary a vyhodnocení jejich ekologického stavu podle ryb (z odlovů v letech 2013–2024)  

 

 Z celkového počtu 53 hodnocených lokalit je 13 zařazeno do nejlepší kategorie ekologického stavu, tzn. VELMI DOBRÝ STAV. Mezi revíry, ve kterých se vyskytuje a rozmnožuje dostatečný počet původních druhů ryb, patří například potoky Kosový, Úterský, Manětínský, řeky Bradava, Jelenka nebo Klabava v její horní části. Jedná se většinou o zachovalé toky v nadmořských výškách nad 400 m, protékající často zalesněnými hlubokými údolími, kde je minimální vliv hlavních zdrojů znečištění a poškození vodních ekosystémů – lidských sídel, zemědělství a rybníkářství.

Nejvyšší zastoupení mají toky, kde ekologický stav na základě ryb byl vyhodnocen jako DOBRÝ, a tedy ještě splňující požadavky Rámcové směrnice o vodách na kvalitu vodního prostředí. Do této kategorie spadá 18 sledovaných profilů na menších tocích (Merklínka, Myslívský potok, Poleňka), i větších řekách (Radbuza, Úhlava, Úslava, Střela). Původním druhům ryb se v těchto tocích stále daří, ale životní podmínky mají již ztížené a jejich populace bývají často mírně narušeny nepůvodními nebo invazními druhy ryb, jejichž zdrojem jsou především výše položené rybníky. 

U 16 ti profilů byl ekologický stav vyhodnocen jako STŘEDNÍ, tedy vykazující větší míru poškození vlivem činnosti člověka. U této kategorie se většinou se jedná o výraznější změnu původního vodního prostředí, kdy například vlivem jezů dochází k vytvoření podmínek vhodných spíše pro druhy stojatých vod a ubývá míst pro tření původních proudomilných druhů ryb. Značný vliv má také zanášení dna sedimenty z polí a rybníků a zvýšený přísun živin, který má za následek zarůstání dna organickými nárosty. Do této kategorie se řadí například toky Klabava, Sedlišťský potok, Radbuza, Úhlavka či Mže.  

 Jako POŠKOZENÝ byl ekologický stav za roky 2013–2024 vyhodnocen u 5 ti toků (např. potoky Holoubkovský, Zbirožský, Černíčský či Drnový), kde výše uvedené vlivy v kombinaci s vysokou hustotou osídlení a úpravami koryta mají značný negativní vliv na původní druhy ryb. V těchto tocích pak dominují spíše odolnější či nepůvodní druhy (plotice, tloušť, střevlička). 

Jako ZNIČENÝ byl vyhodnocen ekologický stav podle ryb na jedné lokalitě – Mlýnském potoce u Zářečí u Horažďovic. Vzhledem k velkému množství rybníků ležících na tomto potoce zde téměř vymizely původní druhy ryb a v toku se vyskytují především druhy ryb pocházející z rybníků, tok je navíc směrově upravený a koryto je silně zanesené jemnými sedimenty. 

Obr. 2: Podíl jednotlivých kategorií ekologického stavu na 53 vzorkovaných lokalitách na revírech Západočeského územního svazu ČRS

 

Z hodnocení ekologického stavu vodních útvarů podle populací ryb na revírech Západočeského územního svazu ČRS vyplívá, že více než polovina hodnocených lokalit splňuje podmínky dané Rámcovou směrnicí o vodách (31 profilů = 59 % hodnoceno kategorií ekologického stavu 1 nebo 2). Na dalších 30 % vzorkovaných lokalit se ještě vyskytují původní druhy ryb, ale struktura či velikost populací je zde již více ovlivněna činností člověka (třída ekologického stavu 3) a 11 % sledovaných toků je z hlediska podmínek pro ryby poškozených nebo zničených (třída 4 a 5).

Z porovnání výsledků ekologického stavu podle ryb na tocích, které státní podnik Povodí Vltavy vzorkuje také na revírech Jihočeského (JÚS) a Středočeského (SÚS) územního svazu

ČRS je patrné, že Západočeský územní svaz je na tom co do kvality toků jednoznačně nejlépe. Na revírech SÚS splňuje požadavky Rámcové směrnice o vodách 43 % vzorkovaných toků a 18 % je poškozených nebo zničených, na revírech JÚS je 46 % vzorkovaných toků v kategorii 1 nebo 2, ale 24 % toků je podle skladby populace ryb poškozených nebo zničených.

Tab. 2: Počty profilů v jednotlivých třídách ekologického stavu na revírech Západočeského, Jihočeského a Středočeského územního svazu ČRS

 

Jednoznačným vysvětlením pro tyto rozdíly v hodnocení u jednotlivých Územních svazů je více než cokoliv jiného geografická poloha spravovaného území v rámci ČR. Potoky a řeky hůře přístupné a toky ve vyšších polohách byly a jsou více chráněné před vlivy lidské činnosti na krajinu než ty, které protékají otevřenou krajinou v nižších polohách.  Je zde totiž přirozeně méně prostoru pro lidská sídla a s tím související znečištění, pole i rybníky, a zůstává zde více prostoru pro lesy, přirozená koryta řek a původní druhy ryb. V Jihočeském kraji byly nejlepší podmínky pro budování rybníků, a právě ty jsou zde nejčastější příčinou poškození toků – mění fyzikálně chemické parametry vody i obsádku toků ležících pod nimi. Ve Středočeském kraji je sice méně toků poškozených a zničených, ale je jich zde také nejméně ve stavu vyhovujícím Rámcové směrnici o vodách. Opět to souvisí s geografickou polohou – je zde sice méně rybníků, ale větší podíl zemědělské krajiny a lidských sídel a relativně málo toků je tak uchráněno před vlivem lidské činnosti, včetně úprav koryt a vzdutí jezy a přehradami.

 Krajina Západočeského kraje je relativně členitá a mnoho toků protéká hlubokými údolími, kde nebylo možné vybudovat větší lidská sídla, rybníky ani zúrodnit velké lány polí, a proto zde více než v sousedních krajích zůstal u mnoha řek zachován přirozený charakter koryta i dobrá kvalita vody.  O to víc je třeba tyto řeky a potoky chránit tak, aby zde populace původních ryb zůstaly zachovány. Zejména udržovat a zlepšovat podmínky pro přirozené rozmnožování a migraci ryb, zabránit zavlečení či vysazování nepůvodních druhů ryb a zabránit změnám v korytech toků a jejich okolí, které by mohly kvalitu vodního prostředí negativně ovlivnit.

 

 

 

 

Vzorkované lokality a souhrnné vyhodnocení ekologického stavu podle ryb (2013 – 2024)

Třída ES	Název toku	Název profilu	Revír	Organizace	Lovený úsek
VELMI DOBRÝ	Bradava (př.Úslavy)	Žákava	433 002 BRADAVA 1	MO Šťáhlavy	Žákava most
	Jelenka (př.Úhlavy)	Janovice n.Úhlavou	433 013 JELENKA 1	MO Klatovy	Janovice most
	Klabava (př.Berounky)	Dobřív nad	433 014 KLABAVKA 2	MO Rokycany	Dobřív most
	Skořický p.(př.Klabavy)	Mirošov	433 014 KLABAVKA 2	MO Rokycany	Pod Mirošovem
	Kosový p.(př.Mže)	Třebel	433 015 KOSOVÝ POTOK 1	MO Planá u Mar. Lázní	Nad Zámeckým Mlýnem
	Manětínský p.(př.Střely)	Štichovice	433 026 MANĚTÍNSKÝ POTOK 1	MO Manětín	Pod Vuršovým Mlýnem
	Losenice (př.Otavy)	Rejštejn	433 034 OTAVA 8	MO Sušice 2	Nad Rejštejnem
	Velká Trasovka (př.Střely)	Protivec	433 046 STŘELA 5 A	MO Žlutice	Pod Dolanským Mlýnem
	Hadovka (př.Úter.p.+Mže)	Bezemín	433 060 ÚTERSKÝ POTOK 1	MO Stříbro	Most pod Papírovým Mlýnem
	Úterský p.(př.Mže)	Trpísty	433 060 ÚTERSKÝ POTOK 1	MO Stříbro	Hamerské domky
	Volšovka (př.Otavy)	Sušice	433 062 VOLŠOVKA 1	MO Sušice	Naproti jezu Páteček
	Zbirožský p.(př.Berounky)	Podmokelský mlýn	433 067 ZBIROŽSKÝ POTOK 1	MO Zbiroh	Nad Slapnicí
	Otava	Sušice	433 034 OTAVA 8	MO Sušice 2	Páteček
DOBRÝ	Celní p. (hraniční-BE)	Stará Knížecí Huť			Přední Zahájí
	Merklínka (př.Radbuzy)	Stod	431 022 MERKLÍNKA 1	MO Stod	Lelov most
	Mže	Stříbro pod	431 028 MŽE 4	MO Stříbro	Jez u mostu Plzeňská
	Radbuza	Plzeň město	431 042 RADBUZA 1 A	MO Plzeň 2	Most Malostranská
	Radbuza	Dobřany pod (Šlovice)	431 042 RADBUZA 1 A	MO Plzeň 1	Lhota jez
	Radbuza	Holýšov pod	431 046 RADBUZA 3	MO Stod	Střelický Mlýn
	Radbuza	Nová Ves nad	431 050 RADBUZA 6	MO Horšovský Týn	Srby most
	Točnický p.(př.Úhlavy)	Kokšín	431 061 TOČNICKÝ P. 1	MO Klatovy	Mostek na polní cestě před obcí
	Úhlava	Plzeň Doudlevce	431 064 ÚHLAVA 1	MO Plzeň 1	Čižice jez
	Úhlava	Dolany	431 069 ÚHLAVA 6	MO Klatovy	Svrčovec most
	Úslava (př.Berounky)	Plzeň Doubravka	431 071 ÚSLAVA 1 (72 ÚSLAVA 2)	MO Plzeň 1	Meandry pod Koterovem
	Myslívský p.(př.Úslavy)	Dvorec u Nepomuka	431 077 ÚSLAVA 5	MO Nepomuk	Most v obci
	Úslava (př.Berounky)	Dvorec u Nepomuka	431 077 ÚSLAVA 5	MO Nepomuk	Dvorec most
	Poleňka (př.Úhlavy)	Dolany	433 035 POLEŇKA 1	MO Klatovy	Slatina most
	Mladotický p.(př.Střely)	Mladotice	433 043 STŘELA 2	MO Plasy	Mostek pod Mladoticemi
	Střela (př.Berounky)	Kojšovice	433 048 STŘELA 6	MO Toužim	Most silnice 198
	Úterský p.(př.Mže)	Úterý nad	433 060 ÚTERSKÝ P. 1	MO Stříbro	Brod nad Úterým
	Koželužka (př.Zbirož.p.+Berounky)	Drahoňův Újezd pod	433 067 ZBIROŽSKÝ POTOK 1	MO Zbiroh	Drahoňův Újezd - U Buštů
STŘEDNÍ	Černý p.(př.Radbuzy)	Ohnišťovice pod	431 006 ČERNÝ POTOK 1	MO Poběžovice	Ohnišťovice most
	Klabava (př.Berounky)	Chrást	431 013 KLABAVKA 1	MO Chrást	Most Chrást
	Sedlištský p.(př.Mže)	Kočov	431 016 KOČOVSKÝ POTOK 1	LMO Tachov	U kostela sv. Jana Křtitele
	Mže	Plzeň Roudná	431 025 MŽE 1 (024 MŽE 2)	MO Plzeň 1	1,5 km nad Kalíkovským Mlýnem
	Radbuza	Vránov pod	431 049 RADBUZA 5	MO Staňkov	Křenovy most
	Zubřina (př.Radbuzy)	Staňkov	431 049 RADBUZA 5	MO Staňkov	Most k Bílému mlýnu
	Třemošná (př.Berounky)	Kaceřov	431 062  TŘEMOŠENKA 1	MO Třemošná	Chotiná most
	Úhlavka (př.Mže)	Stříbro	431 070 ÚHLAVKA 1	MO Stříbro	Mostek za viaduktem
	Výrovský p.(př.Úhlavky+Mže)	Brod u Stříbra	431 070 ÚHLAVKA 1	MO Stříbro	Brod u Stříbra most
	Zubřina (př.Radbuzy)	Domažlice nad	431 081 ZUBŘINA 1A	MO Domažlice	Most u zahradní kolonie před městem
	Chodská Úhlava (př.Úhlavy)	Pocinovice	433 012 CHODSKÁ ÚHLAVA 1	MO Nýrsko	Mostek u Nových Pocinovic
	Kouba (hraniční-BE)	Všeruby st.hranice	433 017 KOUBA POTOK 1	MO Kdyně	Mostek  cca 1200m před st. Hranicí
	Radnický p.(př.Berounky)	Červený mlýn	433 037 RADNICKÝ P. 1	MO Radnice	Nový Mlýn
	Střela (př.Berounky)	Borek	433 042 STŘELA 1 P	MO Plasy	Piplův Mlýn
	Nivní potok (hraniční-BE)	Diana-Železná	433 072 KATEŘINSKÝ POTOK 1	MO Tachov	Mostek Diana -  V Luhu
	Mže	Milíkov	433 074 MŽE 5 B	MO Stříbro	Svojšín jez
POŠKOZENÝ	Holoubkovský p.(př.Klabavy-BE)	Rokycany	431 014  KLABAVKA 2 A	MO Rokycany	Borek most
	Záhořanský p.(př.Zubřiny-BE)	Radonice	431 054 STARÝ P. 1	MO Kdyně	Na Ovčíně
	Drnový p.(př.Úhlavy)	Klatovy pod	433 009 DRNOVÝ POTOK 1	MO Klatovy	Klatovy Koldinova ul.
	Černíčský p.(př.Otavy)	Bojanovice pod	433 031 OTAVA 5	MO Horažďovice	Brod pod Vlkonicemi
	Zbirožský p.(př.Berounky)	Přísednice	433 067 ZBIROŽSKÝ POTOK 1	MO Zbiroh	Přísednice most
ZNIČENÝ	Mlýnský p.(př.Otavy)	Zářečí u Horažďovic	431 041 OTAVA 5 A	MO Horažďovice	Malý Bor most

Text a foto: Ing. David Kortan Ph.D.