OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

3 nejčastější otázky, které trápí nejednoho rybáře

Na otázky, s nimiž se setkává při výkonu funkce, odpovídá člen profesionální rybářské stráže Západočeského územního svazu ČRS Mgr. Milan Platzer.


  Mohu jako rybář vstupovat na soukromé pozemky? 

Ust. § 11 odst. 8, zák. č. 99/2004 Sb. 

            Dle tohoto ustanovení mohou na pobřežní pozemky vstupovat rybáři s platnou povolenkou pro daný rybářský revír. Dalšími oprávněnými subjekty jsou pak uživatelé revíru, členové rybářské stráže a rybářský hospodář nebo jeho zástupce.

            Co je to ale pobřežní pozemek a jak je široký? Podle §2 písm. i), zák. č. 99/2004 Sb., se rozumí: „pobřežním pozemkem pozemek tvořící břeh koryta vodního toku nebo pozemek sousedící s tímto korytem nebo břehem, jakož i pozemek tvořící břeh uzavřené vody nebo pozemek s ním sousedící." Tento pozemek nemá ale zákonem stanovenou přesnou šíři, tudíž jeho šíře odpovídá šíři, která je nezbytně nutná k činnostem spojeným s výkonem rybářského práva. (Viz §2 písm. f), zák. č. 99/2004 Sb.)

            Je třeba mít na paměti, že práva vstupovat na soukromé pozemky lze využít pouze v případě, že na ně není vstup zakázán z důvodu obecného zájmu.

            Neméně důležité je také si uvědomit, že právo vstupovat na pozemky neznamená právo na tyto pozemky vjíždět motorovými vozidly (pokud tedy nemáte souhlas majitele pozemku – postačí i ústní domluva). Zároveň je třeba mít na paměti, že všechny výše zmíněné subjekty odpovídají za škodu (i znečištění je škoda), kterou při vstupu nebo pobytu na pobřežním pozemku způsobí.

            Pozor – právo vstupovat na soukromé pozemky koresponduje s denní dobou lovu. Tzn. že například v červenci při lovu na mimopstruhovém rybářském revíru Vám bude svědčit právo vstupu a pobytu na soukromých pozemcích v době od 04:00 – 24:00h.


 

  Jak daleko se mohu vzdálit od prutů? 

Ust. §14 odst. 5 Vyhl. č.197/2004 Sb.

            „Lov ryb na udici, na plavanou, na položenou nebo čeřínkováním může být prováděn jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat. Nesmí být použit systém samoseku."

            Rybáři by chtěli znát přesnou vzdálenost od prutů, která by jim jasně určila hranici, kdy jsou ještě přítomni u prutů a kdy již nikoliv. Budeme-li výše zmíněné ustanovení interpretovat doslovně, pak by v ideálním případě měl rybář sedět přímo u prutů a být s nimi schopen při záběru ihned manipulovat. V momentně, kdy má rybář nahozeno, musí se věnovat pouze lovu.

            V očích zákona tedy nastává problém v situaci, kdy lovící osoba začne vykonávat jakoukoliv jinou činnost odlišnou od lovu ryb. Nejčastěji se v praxi setkáváme s případy, kdy má rybář nahozené pruty a nachází se v přístřešku (bivak, brolly, apod.) vzdáleném několik metrů od nich. Je třeba rozlišovat, jestli se lovící rybář nachází v přístřešku kvůli nepříznivým vlivům počasí a je schopen při záběru manipulovat s pruty, anebo jestliže lovící rybář v přístřešku spí. V takovýchto případech bude vždy záležet na posouzení konkrétní situace rybářskou stráží.


 

  Kolik ryb si mohu přisvojit na mimopstruhovém revíru v jednom dnu? 

Ust. § 16 odst. 2 a 3 Vyhlášky č. 197/2004 Sb.           

            „(2) V mimopstruhovém rybářském revíru si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V tomto úlovku smí být nejvýše dva kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov.

(3) Vyskytují-li se v mimopstruhovém rybářském revíru také ryby lososovité, může si osoba provádějící lov vedle úlovku uvedeného v odstavci 2 přisvojit jen 3 ks ryb lososovitých, pokud celková hmotnost denního úlovku nepřesáhne 7 kg. Síh maréna a síh peleď se nepovažují v úlovcích za ryby lososovité."

            V praxi to znamená, že osoba provádějící lov si v jednom dnu smí ponechat například 2 kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace o celkové hmotnosti 4 kg a nadále může pokračovat v lovu, protože nepřesáhla stanovenou denní hmotnost 7 kg ryb. K těmto dvěma uloveným vyjmenovaným druhům si může v jednom dnu přisvojit ještě 3 kg výše nevyjmenovaných druhů ryb – cejn, plotice, apod.

            V případě, že se na mimopstruhovém revíru vyskytují i ryby lososovité, může si rybář v jednom dnu přisvojit nanejvýše 3ks těchto ryb. V nejzazším případě si tedy rybář může v jednom dnu přisvojit 2 kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace o celkové hmotnosti např. 4 kg, k tomu 3 kusy lososovitých ryb o celkové hmotnosti např. 1 kg a může dále pokračovat v lovu a přisvojit si v tentýž den ještě 2 kg výše nevyjmenovaných druhů ryb – cejn, plotice, apod.

            Přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojené druhy ryb uvedené v odstavcích 2 a 3 zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. Ostatní druhy ryb zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.

            Mějte prosím na paměti, že tyto možnosti představují pouze právo (nikoliv však povinnost) přisvojit si určité počty a hmotnosti ryb v jednom kalendářním dnu. Apelujeme tedy na každého rybáře, ať vždy zváží, jaké množství ryb si skutečně potřebuje od vody odnést a postupuje vždy podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Fotografie úlovku dvou rybářů z Ukrajiny na jednodenní nečlenskou povolenku.


Chcete  si přečíst další aktualitu nebo jít na úvodní stránku?

Chcete nám zanechat vzkaz, máte něco,o čem by měli vědět i ostatní?

Napište nám