OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Monitoring rybích společenstev pomocí elektrického agregátu pro hodnocení stavu našich toků

 Státní podnik Povodí Vltavy žádá každoročně o povolení k odlovu ryb agregátem na řekách a potocích spravovaných Západočeským územním svazem ČRS. Úkolem státních podniků Povodí, jako správců vodních toků, je mimo jiné sledovat a dbát na kvalitu vody i celého vodního prostředí. Tyto podniky mají povinnost hodnotit kvalitu vod mimo jiné i podle toho, zda mají ryby v toku vhodné podmínky k životu. Potřebná data, tedy údaje o početnosti a druhové skladbě rybích populací, získávají právě z odlovů elektrickým agregátem. K čemu tedy údaje o rybí obsádce slouží a jak je možné hodnotit stav našich toků podle ryb?

Obr 1.jpg

    Že na tom nejsou potoky a řeky z hlediska kvality vody i životního prostředí pro vodní organismy zrovna nejlépe, je více než evidentní. Většina toků je lidskou činností velmi silně poznamenána a výsledkem toho je mimo jiné i fakt, že našim předkům můžeme stavy ryb ještě z počátku 19. století dnes jenom závidět. Rybám se prostě už nedaří tak jako dříve a příčin, které by se daly shrnout do jednoho pojmu zhoršení životních podmínek, je celá řada. V roce 2000 byla proto v EU přijata tzv. Rámcová směrnice o vodách. Cílem této směrnice je především zamezit zhoršování kvality vod a zlepšit stavu vodních ekosystémů a vodního prostředí. Podle této směrnice mají členské státy EU povinnost kvalitu povrchových vod monitorovat a vyhodnocovat. Cílem je zjistit příčiny znečištění či poškození a podle toho učinit veškerá opatření směřující k nápravě a zlepšení stavu vod. Kvalita vody je sledována jednak podle chemických ukazatelů znečištění (tzv. chemický stav), ale také podle ukazatelů biologických, na jejichž základě je vyhodnocován tzv. ekologický stav. Jedním z těchto biologických ukazatelů kvality vody je právě také početnost a druhová skladba rybího společenstva. V České republice tedy probíhá od roku 2006 v souladu s požadavky Rámcové směrnice o vodách pravidelný monitoring kvality tekoucích i stojatých vod, včetně monitoringu ryb.

Obr 2.jpg

   Principem hodnocení stavu toků podle ryb je posouzení aktuální skladby obsádky s obsádkou, která by se v toku měla v přírodních a nenarušených podmínkách vyskytovat. Hodnocení je založeno na faktu, že každý organismus je jinak náchylný ke změně stavu prostředí, ve kterém je schopen žít a rozmnožovat se. Pokud náročnější druhy ztratí vhodné podmínky k životu a rozmnožování, pak z prostředí mizí a zůstávají zde jen ty druhy, které jsou velmi přizpůsobivé anebo málo náročné. Jinými slovy - v čistých přirozených tocích jenom málo ovlivněných lidskou činností můžeme najít velké množství různých druhů původních organismů včetně ryb. Naproti tomu ve vodách silně ovlivněných činností člověka, ať už znečištěním nebo změnou struktury koryta toku, přežijí jen velmi odolné druhy a početnost ryb není nijak velká (pokud se zrovna nejedná o přemnožené invazní druhy). V nenarušených tocích by se tedy měly vyskytovat dostatečně silné populace druhů ryb typických pro daný typ toku.

Obr 3.jpg

   V České republice, na rozdíl od ostatních evropských států, je ekologický stav toků podle ryb vyhodnocován pouze na základě výskytu plůdku ryb, ryby starší než jeden rok se do hodnocení nezapočítávají. Vzhledem k velmi intenzivnímu vysazování ryb u nás je to prakticky jediný způsob, jak zahrnout do hodnocení pouze ryby, které se v toku přirozeně vytírají. Je téměř nemožné, zejména ve větších řekách, nalovit dostatečný počet dospělých ryb pro správné vyhodnocení, a už vůbec není možné odlišit, které ryby jsou zde proto, že jim prostředí toku vyhovuje k životu i rozmnožování a které jsou zde jen proto, že zde byly vysazené. Přirozené rozmnožování rybích populací je důležitou známkou jejich životaschopnosti. Plůdku je mnohonásobně více než starších ryb a navíc je u břehů snadno ulovitelný.

Obr 4.jpg

 Vlastní odlovy ryb probíhají zpravidla od poloviny srpna do konce září. Většinou se provádí jeden odlov na jedné lokalitě – tedy na vybraném typickém místě ve spodní části toku, pro které se provádí hodnocení stavu a kvality. Benzinovým nebo bateriovým agregátem jsou prolovována místa s vhodným prostředím a substrátem pro tření ryb a přežití plůdku. Celkem bývá proloveno 50 až 150 metrů toku v závislosti na množství ulovených ryb. Ulovené ryby jsou identifikovány a počítány při lovu přímo v síti, do které byly uloveny. Zápis o úlovku je prováděn na místě lovu a ryby jsou ihned vraceny do vody po proudu mimo dosah elektrického pole agregátu. Odpadá tak přenášení ryb a manipulace s nimi. Bez újmy tak přežijí téměř všechny ulovené ryby včetně nejmenšího plůdku.

Obr 5.jpg

    V případě potřeby přesnějšího určení druhu nebo věku ryb jsou vybrané ryby omráčeny – uspány v roztoku hřebíčkového oleje, přemístěny do označeného sáčku, mraženy (v terénu suchým ledem) a následně určeny v laboratoři. Pro účely hodnocení ekologického stavu se zaznamenává druh a počet tohoročních (0+) ryb.  Pro celkový přehled o lokalitě se zaznamenávají i ryby starší 1 roku, a to i přesto, že se do výpočtu nezahrnují. Na místě odlovu je vyplňován tzv. odběrový protokol s údaji o naměřených fyzikálně chemických parametrech vody, a dále o stavu počasí, vodnosti, charakteru proudění a charakteru břehů a dna.

Obr 6.jpg

Obr 7.jpg

V roce 2020 byly na revírech Západočeského územního svazu ČRS provedeny odlovy plůdku na 18 tocích. Uloveno bylo celkem 21 druhů ryb, 1685 tohoročních jedinců a 1556 ryb starších než jeden rok. Graf ukazuje počet lokalit, na kterých byly uloveny jednotlivé druhy (např. tloušť byl uloven na 17 lokalitách z celkem 18).

    Druhové složení a početnost plůdkového společenstva je pak porovnáváno s referenčními (očekávanými) hodnotami pomocí různých ukazatelů, jako je např. počet typických druhů, zastoupení proudomilných druhů, přítomnost nežádoucích a invazních druhů atd. Výsledkem je zařazení toku do jedné z pěti kategorií ekologického stavu podle stupně ovlivnění lidskou činností. Následovat by mělo zjištění příčiny poškození toku a podle toho navrhnout příslušná nápravná opatření.

Obr 8.png

    Příčin poškození toku je celá řada (úpravy a prohrábky koryt, rozdělení toků jezy a přehradami, nešetrné zemědělské a rybniční hospodaření, znečištění odpadními vodami atd..) a jednotlivé negativní vlivy na kvalitu prostředí se navzájem prolínají a doplňují. V této souvislosti nemůže například pouhé vysazování ryb do toků poškozené životní prostředí napravit ani nahradit, pokud zde nejsou příhodné podmínky – zejména pak pro rozmnožování. V každém případě náprava je velmi obtížná a s přibývajícím časem a prohlubujícími se problémy čím dál tím víc obtížná bude. Je však třeba si stanovit priority a především řešit příčiny problému, ne až jeho následky.

Obr 9.jpg

Text a foto: Ing. David Kortan, Ph.D.

Chcete  si přečíst další aktualitu nebo jít na úvodní stránku?

Chcete nám zanechat vzkaz, máte něco,o čem by měli vědět i ostatní? Napište nám.

Z VÚS.jpg

Ze zasedání výboru Západočeského územního svazu (červen 2021)

Červnové zasedání výboru Západočeského územního svazu ČRS se po sedmi měsících jednání prostřednictvím videokonferencí konalo, za dodržení aktuálních protiepidemických opatření, formou osobního setkání v sídle svazu.

Více

Akce_prvni_povolenka_zdarma_2020.png

První povolenka pro děti zdarma

Již od roku 2014 podporuje Západočeský územní svaz ČRS zájem dětí o rybaření poskytnutím první povolenky k lovu ryb zdarma. Tato akce pokračuje i v roce 2021.

Více

Soupis revírů 2021-2022 Zpč. ÚS

Rybářský řád a soupis rybářských revírů 2021-2022

Více