OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Srpnové Rybářství: Znečištění povrchových vod škodlivými látkami a jejich působení na ryby

RY08_obalka1-C1.jpg

Srpnové Rybářství se zaměřuje na to, jaké polutanty, tedy chemické látky se škodlivým účinkem, se objevují v českých povrchových vodách. Kromě toho se podíváme na chvályhodný projekt Bellyboat versus handicap, zjistíme, jak mezi sebou komunikují kytovci nebo najdeme zapomenutý pstruhový ráj.

Doktor Jaroslav Semerád z Mikrobiologického ústavu AV ČR a profesor Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty UK představí čtenářům Rybářství hlavní skupiny antropogenních látek, jejichž vstupy do vodních toků představují rizika pro vodní živočichy.

Zaměří se zejména na organické kontaminanty, které vznikly v minulém století rozvojem chemické syntézy. Patří mezi ně léčiva, pesticidy, endokrinní disruptory (hormonálně aktivní látky), DDT, bifenoly a další. Proč je jejich používání nebezpečné a jak dopadl výzkum Akademie věd a Ústavu pro životní prostředí ohledně výskytu perfluorovaných látek (skupina více než šesti tisíc uměle vytvořených látek s vlastností odpuzování vody) na Labi?

Tématu se věnuje také doktorka Kateřina Gabicová z Fakulty ochrany vod na Jihočeské univerzitě. Ta se ve svém článku zaměřila na psychoaktivní látky, do kterých patří léčiva nebo nelegální drogy. Dozvíme se, jaké koncentrace metamfetaminu se v našich vodách vyskytují, jejich porovnání s ostatními státy Evropy a jaké negativní vlivy mají tyto látky na ryby.

RY08_20-23 drogy-prelom1.jpg

Srpnové Rybářství se však věnuje také dalším tématům. Nedávno byl dokončen projekt Bellyboat versus handicap a jeho autor zavzpomíná, jak ho napadlo uzpůsobit bellyboat po rybáře na invalidním vozíku a jak cesta k vysněné pomoci probíhala.

Že mezi sebou komunikují velryby pomocí hlasitých zvuků, je poměrně známý fakt. Ovšem věděli jste, že například kosatky mají vlastní dialekty, vlastní nářečí mají také stáda vorvaňů samic s potomky nebo že keporkakové během migrace vyluzují zvukové sekvence, jakési písně, které trvají až 30 minut? Tyto jednotky se dělí na sloky, podobně jako u básní. Když kytovci písně dokončí, začínají je zpívat od začátku. Ale pouze v případě, že není na blízku jiný samec. Komunikaci kytovců představí Zuzana Sajdlová z Biologického centra AV ČR.

RY08_88-90 kytovci NEW1.jpg

Kdo by předpokládal, že na Balkáně budou plout srovnatelně trofejní pstruzi jako na Novém Zélandě? Tento objev uskutečnila muškařka Kateřina Švagrová, když kvůli covidu nemohla cestovat do jiných států. O fotografie krásných potočáků a skoro 70cm duháka vás samozřejmě neošidíme.

RY08_91-95 bulharsko1.jpg

I tentokrát má Rybářství 100 stran, na kterých najdete mnohá další témata. Srpnové číslo si můžete objednat na našem e-shopu https://irybarstvi.cz/e-shop/ a předplatné zařídíte pod tímto odkazem: https://irybarstvi.cz/predplatne/

Přeji vám krásné léto a příjemné čtení!

Ondřej Cupal
Šéfredaktor Rybářství